sobota 30. března 2013

Jágronomie




Podle ekonomické teorie jsou na konkurenčních trzích zaměstnanci placeni na základě toho, kolik přispívají k produkci firmy, ve které pracují. Tato teorie se vztahuje na jakýkoliv trh práce, bez ohledu na konkrétní charakter výroby. Není proto překvapením, že ji v sedmdesátých letech ekonomové aplikovali i na trh profesionálních sportovců, včetně hokejistů. Klíčovým problémem je kvantifikovat vliv hráče na „produkci“ týmu.

Co vůbec „produkuje“ hokejový tým? V první řadě to jsou body za vítězství a remízy. Tyto body potom mají vliv na příjmy klubu: čím vice bodů, tím vyšší návštěvnost a tedy příjmy. Ke zjištění vlivu hráče na vítězství svého klubu ekonomové využívají hráčských herních statistik, jako jsou body za počet vstřelených gólů a gólových přihrávek, plusové a minusové body (tj. zda byl hráč přítomen na ledě při vstřeleném či obdrženém gólu), počet „hitů“ (tedy střetů s protihráči) či poměr zablokovaných střel.

Jaromír Jágr je hráčem, který v mnoha těchto statistikách vyniká. Dnes v noci dosáhl úctyhodné bilance: stal se jedním z dvanácti hráčů v historii NHL, kterým se podařilo pokořit hranici tisíce gólových přihrávek (viz zde). Obecně se má za to, že "hokejový táta Jaromír" přispívá týmu více, než jen svými góly a přihrávkami: je vůdčí osobností, dokáže motivovat ostatní hráče, a svým přístupem pozitivně ovlivňuje náladu v týmu. Jak velký je tento příspěvek?

Výzkum v této oblasti je ještě v plenkách a zatím probíhá mimo lední hokej. Ekonomové Lazear, Shaw a Stanton jako jedni z prvních došli k určitým výsledkům: na datech jedné velké firmy (s téměř 24 000 zaměstnanci) dospěli k tomu, že vliv spolupracovníků na produktivitu (oproti vlivu nadřízeného) je překvapivě nepatrný (viz zde a podcast zde). Aplikováno na hokej by to znamenalo, že produktivitu týmu mnohem více ovlivňuje trenér než hráč, který dokáže ostatní motivovat či jim předat zkušenosti. Bylo by zajímavé zjistit, co si o výsledku tohoto výzkumu myslí ve Philadelphii.

neděle 24. března 2013

Francie podpořila sexuální aktivity náctiletých



Před nedávnem Francie přijala opatření, na základě kterého budou francouzští daňoví poplatníci plně hradit dívkám mezi 15-18 lety jednak pořízení antikoncepčních prostředků a jednak případné dobrovolné přerušení těhotenství (viz např. zde). Cílem této politiky je zvýšit používání antikoncepce (a tedy snížit počet nechtěných početí) a zároveň snížit počet neplánovaných mateřství (v případě, že k nechtěnému početí přeci jen dojde). Ponechme stranou, jestli jsou přijatá opatření správná nebo spravedlivá a zeptejme se, zda vůbec splní svůj účel.

Co se týče dopadů daných opatření na používání antikoncepce, lze identifikovat přinejmenším dva protichůdné efekty: prvním a na první pohled zřejmým efektem je, že volně dostupná antikoncepce povede k tomu, že více dívek si antikoncepci pořídí. To však ještě nutně neznamená, že ji skutečně použijí: mohou ji totiž levně prodat těm dívkám a ženám, které vzhledem k jejich věku za antikoncepci musí nadále platit. Rozšíření používání antikoncepce tedy v rámci cílové věkové skupiny nemusí být ve výsledku významné, a to i když bude množství zdarma vydaných antikoncepčních prostředků velké. Působí zde však ještě druhý efekt, a sice snížení „ceny“ pohlavního styku bez antikoncepce: v případě nechtěného početí je přerušení těhotenství levnější (jeho peněžní cena je nulová), což vede k  „zatraktivnění“ pohlavního styku bez antikoncepce. Lze se však domnívat, že tento druhý efekt bude malý, neboť finanční náklady jsou pouze částí celkových nákladů přerušení těhotenství, přičemž důležitější roli zřejmě hrají náklady zdravotní, psychické apod. Francie navíc již před přijetím daného opatření značnou část finančních nákladů hradila, což vliv tohoto efektu ještě snižuje. Ve výsledku se tedy zdá pravděpodobné, že používání antikoncepce skutečně vzroste.

Větší používání antikoncepce však nutně neznamená, že skutečně dojde k poklesu nechtěných těhotenství. Je pravda, že nárůst v používání antikoncepčních prostředků snižuje pravděpodobnost početí. Avšak vzhledem k tomu, že se zvýší sexuální aktivita, absolutní počet nechtěných těhotenství klesnout nutně nemusí. Pokud je například pravděpodobnost početí bez antikoncepce 1/10, potom na 100 pohlavních styků připadá 10 početí. Je-li pravděpodobnosti početí s antikoncepcí 1/500, pak stejný počet početí připadá na 5000 pohlavních styků. Začnou-li tedy lidé používat antikoncepci a jejich sexuální aktivita vzroste padesátkrát, dojde při těchto pravděpodobnostech k tomu, že počet nechtěných početí se ve výsledku nezmění.

 Proč dojde k nárůstu počtu pohlavních styků? Některé páry jsou sexuálně zdrženlivější právě ze strachu z nechtěného početí. Volně dostupná antikoncepce však tyto obavy významně sníží, což povede k nárůstu sexuální aktivity. Vliv používání antikoncepce na počet nechtěných početí tedy předem určit nelze. Z toho vyplývá, že nelze ani předpovědět, jak se změní počet neplánovaných mateřství a to i přesto, že dívky, které nechtěně otěhotní, se nyní spíše rozhodnou pro přerušení těhotenství, protože jeho náklady (byť třeba mírně) poklesly.

To, jestli přijatá opatření povedou k zamýšleným efektům a jestli tyto efekty budou dostatečně významné, aby ospravedlnily náklady daných opatření (tj. údajně 13,5 milionů eur ročně), tak ukáží až data. Jediná jednoznačná předpověď v tuto chvíli je, že francouzské dívky vlivem těchto opatření zvýší svoji sexuální aktivitu.