Než půjdete k oltáři

Příčin příjmové nerovnosti domácností může být mnoho. Jednou z nich je, že lidé jsou "nerozvážní" (nebo až příliš "rozvážní"?) při uzavírají sňatků: pokud si bohaté manažerky za manžele berou bohaté manažery, je v jedné domácnosti koncentrováno více bohatství a roste tak nerovnost. Kdyby se lidé brali náhodně, nerovnost by se snížila. Jak moc?

Tuto otázku si položili  ekonomové Jeremy Greenwood, Nezih Guner, Georgi Kocharkov a Cezar Santos. K měření příjmové nerovnosti použili Giniho koeficient. Ten nabývá hodnot mezi 0 (všechny domácnosti mají stejně) a 1 (veškerý příjem plyne jedné domácnosti). Zjistili, že kdyby se lidé v roce 2005 v USA brali náhodně, Giniho koeficient by klesl z 0.43 na 0.34, tj. nerovnost by se snížila. Zároveň argumentují, že od roku 1960 došlo k nárůstu podílu sňatků uzavřených na základě principu "vrána k vráně sedá", což může částečně vysvětlovat nárůst příjmové nerovnosti.

Jak ale upozorňuje Kevin Drum (a konečně i samotní autoři), nárůst příjmové nerovnosti může být částečně vysvětlen také tím, že se zvýšila pracovní participace žen: když byla většina žen v domácnosti, sňatek nevedl k výrazné změně příjmů domácnosti. Poté, co ženy začaly ve větší míře participovat na trhu práce, sňatky vedly ke zvýšení nerovnosti a to bez ohledu na to, jestli se brali lidé s podobnými či odlišnými charakteristikami.