Jaký je pro ČR přínos členství v EU?

Jeden ze Skotska: Syn pana Smitha dorazí domů ze školy lapá po dechu a je celý zpocený. Povídá: "Tati, budeš na mě tak pyšný, ušetřil jsem libru tím, že jsem běžel za autobusem celou cestu domů." "Ksakru," odpoví pan Smith. "Mohl jsi běžet za taxíkem a ušetřit dvacet!"

A teď jeden podobný z Česka: členství v EU přineslo ČR podle státního tajemníka 3,1 bilionu korun. Toto číslo však kriticky závisí na tom, co použitá analýza předpokládá jako alternativu k členství ČR v EU. Předpokládá například, že pokud jsme mimo EU, tak neobchodujeme se zbytkem Evropy? Nebo že bez členství v EU by do ČR neplynuly z EU žádné investice? Jedná se o podobný problém, jako když odhadujete, kolik malý Smith ušetřil, když běžel domů ze školy: srovnáváte to s autobusem nebo s taxíkem? Spolu s panem Smithem se chce zvolat: "Ksakru, proč analýza nepředpokládala, že bez EU by se v ČR nic nevyprodukovalo? Členství nám mohlo přinést 40 bilionu korun!"

A jakže státní tajemník přišel na oněch 3,1 bilionu korun?

"Zohlednili jsme dva hlavní faktory: silnější obchod díky snižování bariér a peníze z kohezních fondů."

To je dobrá zpráva pro všechny, kteří chtějí vystoupit z EU a zároveň zůstat součástí Evropského hospodářského prostoru: výhody ze snižování bariér obchodu budou ČR nadále plynout a "přijdeme" pouze o peníze z kohezních fondů, jejichž efekt je diskutabilní.

Poněkud sporným bodem analýzy (která však bohužel zatím není k dispozici) je metoda "kumulativního načítání": pokud např. v roce 2010 byla "díky EU" postavena továrna za 2 miliardy korun, správně se tyto 2 miliardy započítají do HDP v roce 2010. Analýza je však započítává i každý následující rok. Předpokládá tedy, že příspěvek dané továrny k HDP je každý rok roven 2 miliardám (zdůrazňuji, že příspěvek továrny a nikoli hodnota produkce vyprodukovaná v této továrně, protože nelze započítávat příspěvky "neunijních" výrobních faktorů). Nakolik je to realistické, posuďte sami.

Státní tajemník se brání následovně:

"Tu metodologii jsme si ale nevymysleli. Podobné metody vyvíjeli lidé mimo jiné pro Evropskou komisi."

'Nuff said. Psal jsem o nich zde.

Pozitivní zpráva na závěr:

"...v Česku se k celému tématu vztahů s EU přistupuje na základě emocí.... Základem našeho rozhodování by měla být čísla. Chtěl bych to dělat kdykoliv, když přijdou složitější témata: bankovní unie, diskuse o energeticko-klimatickém balíčku, vstup do eurozóny."

Protože u "složitějších témat" bývá kvantifikace výnosů a nákladů poměrně komplikovaná, nezbývá než doufat, že státní tajemník bude jakožto racionální člověk k rozhodování využívat více než jen jedno číslo ze své vlastní analýzy.


ADDENDUM:

1) Lenka Zlámalová si správně všímá, že "racionální" analýza státního tajemníka obsahuje jen výnosy členství a žádné náklady.

2) Vláďa Krupa o téže analýze:

"A nyní vám někdo začne tvrdit, že dovede spočítat, jaký byl dopad takové komplexní události, jakou byl vstup do Evropské unie, a vydává to dokonce za „tvrdá fakta“. To musí vzbudit apriori nedůvěru ještě před tím, aniž byste věděli, jaké byly vůbec závěry té studie a s jakou metodikou pracovala."